Představení SDH Bavorov

Z historie dobrovolného hasičského sboru v Bavorově

Důležitá data o dobrovolném hasičském sboru v Bavorově jsou čerpána z jeho kroniky a zápisů z jednání jak výborů tak i členských schůzí a valných hromad. Tyto písemnosti jsou nejen dokladem o jeho činnosti, ale i zrcadlem různých vývojových etap, kterými prošel, jsou zrcadlem časů dobrých i zlých, od minulosti až k letopočtu 2011, v němž hasičský sbor v Bavorově zaznamenává 130. výročí svého založení.

Za toto období nastaly převratné změny, jak v životě našeho národa, tak i v činnosti požární ochrany, která je vybavována všestrannou technikou, výzbrojí a výcvikem.

Co se však nezměnilo, je vysoce humánní poslání hasičů, které je smyslem veškeré jejich činnosti. Kolik tiché, nadšené a vytrvalé práce, často nedoceněné nebo dokonce neuznávané muselo být vykonáno a různých překážek překonáno, než se podařilo prvním průkopníkům přesvědčit širší veřejnost o účelnosti zakládání sborů dobrovolných hasičů.

Založení dobrovolného sboru hasičů v Bavorově předcházela skutečnost, kterou přepisujeme z jeho kroniky:

„Psal se rok 1881. Na den 11. června připadl Boží hod svatodušní. Již od rána bylo neúměrné parno a dusno, které nevěstilo nic dobrého. Nežádoucí předpověď bouřky se počala naplňovat. Po jedenácté hodině se nad celým krajem rozpoutala děsivá bouře s průtrží mračen, blesky křižovaly oblohu ze všech stran. O půl dvanácté hodině klikatý blesk doprovázený třeskutou ranou sjel z mračen přímo do města. V místě uhodilo. A za chvilku pronikalo volání „HOŘÍ!“ Lidé se vyhrnuli z kostela a spěchali v tu stranu, kde již bylo viděti dým a kam také spěchali občané ze všech stran přes potoky a kaluže vody…“

Velký požár v neděli dne 11. 6. 1881 pohltil pět domů. K ohni přispěchali hasiči z Prachatic a Strunkovic. I když se museli omezit jen na zabránění šíření ohně, měl příjezd těchto sborů pro Bavorov historický význam. Dal totiž podnět k založení dobrovolného hasičského sboru i v tomto městě.

Hned druhý den se sešlo šest vážených občanů a usneslo se vyzvat obyvatele Bavorova na schůzi a seznámit je s myšlenkou založit dobrovolný hasičský sbor. Těmito průkopníky a iniciátory založení sboru byli:

Valentin Cába, řídící učitel, František Šebesta, hostinský, Jan Evangelista Vágner, lékař a purkmistr, Vojtěch Matoušek, rolník, Josef Jechoutek, tajemník a Václav Černý, učitel.

Prvá ustavující schůze se konala ještě týž den tj. 12. června 1881 v hostinci u „Zvonu“ za účasti 59 občanů. Přítomní jednomyslně schválili ustavení dobrovolného hasičského sboru v Bavorově a zvolili prozatímní správní radu v čele s Valentinem Cábou a kromě iniciátorů svolání schůze byli do správní rady zvoleni ještě Theodor Köhler, Josef Tesař a Jan Štráberger.

Tato prozatímní správní rada působila až do 9. 10. 1881 a její zásluhou bylo, že vytvořila všechny podmínky pro další existenci a práci dobrovolných hasičů v Bavorově. Již 15. 6. 1881 vypracovala stanovy sboru, které byly valnou hromadou schváleny a odeslány ke schválení na místodržitelství do Prahy, odkud byly vráceny 3. 8. 1881 s připomínkami k přepracování. Tak se také stalo a již 8. 10. 1881 byly sboru vráceny jako právoplatné. Podle nich 9. října 1881 byla svolána valná hromada, na níž prozatímní správní rada ukončila svou činnost a byla zvolena nová, v podstatě v témže složení.

Ku cti prozatímní správní rady budiž zaznamenáno, že se starala o nejnutnější výzbroj, výstroj a techniku, především stříkačku. Pro výcvik mužstva byla postavena „Klec“ tj. leziště (na farské louži) a za úplatek pronajímáno cvičiště (místo, kde nyní stojí dům  Žlabů). Z členů sboru byly od 1. 7. 1881 stavěny pravidelné noční hlídky a každý týden se prováděl výcvik členů.

Sbor měl velké potíže s obstaráváním finančních prostředků. Členské příspěvky (10 krejcarů) nestačily na nákup výzbroje, výstroje a obleků. Protože nepostačovalo ani zápisné 30 krejcarů od nového člena, byly požádány okolní obce o příspěvek 20 zlatých s tím, že se sbor do jejich obce dostaví na požádání k případnému ohni. Výsledek nebyl tak úspěšný, jak se předpokládalo, a proto byla provedena sbírka u všech občanů Bavorova.

Značným finančním přínosem byly „hasičské bály“, masopustní zábavy, věnečky a konání divadelních představení, které také přispěly k obohacení kulturního a společenského života. Tato činnost se promítá již od prvopočátku činnosti požárního sboru. A lze říci, že v té době se stal dobrovolný hasičský sbor v Bavorově jak nositelem ochrany majetku tak i osvětové činnosti. Píle jeho vedení a řadových členů vedla k tomu, že již 26. prosince 1881 poprvé vystoupil na veřejnost v plné zbroji při slavnosti a že dne 20. dubna 1882 zakoupil stříkačku za 1100 zlatých.

Dnes již nezjistíme, jaký inventář převzal nově ustavený sbor od správy obce, protože se o tom nedochovaly doklady. Jistě nebyl valný, o čemž svědčí vyvíjené úsilí jak prozatímní tak i řádné správní rady. Dnes se na jejich práci díváme s obdivem. Její členové však konali své dílo s pohledem do budoucna, jak potvrzuje zápis jednatele v protokolární knize  z 22. října 1882:

„Tím končí působnost správní rady zvolené pro rok 1881 až 1882. Činnost její lze viděti z nynějšího postavení sboru, neboť těch si hleděla zaopatřiti žebráním a prošením. Dále hleděla správní rada po celou dobu všemu vždy vyhověti ve prospěch spolku, aby nikde tím nejmenším spolek netrpěl. Buďte tedy uznalí a odměňte působnost tuto v dobách pozdějších alespoň tou vzpomínkou, že správní rada r. 1881 – 1882 vás uvedla v život a vším nejnutnějším vás opatřila, byste mohli dále v praktickém životě těch největších úspěchů se dodělati.“

K hašení prvého požáru vyjeli bavorovští hasiči do Budyně dne 1. 3. 1882, kde v odpoledních hodinách hořela usedlost Vojtěcha Brabce. Třiceti šesti hasičům velel Václav Černý a Valentin Cába. Za krátkou dobu výcviku tito prokázali svoji zdatnost a dostalo se jim prvního uznání před ostatními přítomnými sbory. Byl to výsledek pravidelného praktického i teoretického výcviku tehdejšího našeho sboru, který spadal po založení do župy horažďovické, později písecké.

Plynula léta, která se neobešla bez výkyvu v aktivitě členů sboru, nikdy však k pasivitě celku a to jak v protipožární činnosti, tak i ve společenské a osvětové činnosti. Také žádná veřejná politická i náboženská významná akce se neobešla bez účasti tehdejších hasičů, kteří poprvé ve vycházkových uniformách se veřejnosti představili již 26. prosince 1881, po veřejném cvičení. Byl by to velký výčet jejich účastí na okrskových, župních i jiných cvičení mimo město a vyslaných delegací i do vzdálených měst.

Každé zaokrouhlené výročí založení sboru bylo a je i dnes příležitostí k pořádání větších akcí sboru.

Při příležitosti 25 letého trvání sboru byl konán v Bavorově župní sjezd a to dne 22. července 1906, jehož hlavní náplní bylo cvičení místních hasičů i hasičů z ostatních sborů, schůze župy a sjezd byl doplněn divadelní hrou. K této příležitosti byla vytištěna brožurka „Dějiny města Bavorova a hradu Helfenburku“, doplněná přehledem činnosti dobrovolného hasičského sboru v Bavorově.

Při všech významných oslavách nesou bavorovští hasiči svůj spolkový prapor, který má bohatě vyšitý zemský znak a rok založení spolku a na druhé straně patrona hasičů. Kronikář nezaznamenal, při které příležitosti byl spolku předán, ale je zaznamenáno, že v říjnu 1895 bylo na opatření praporu získáno tehdejších 93 korun. Proto lze usuzovat, že prapor byl spolku předán při příležitosti 25 letého trvání spolku v roce 1906.

Údobí I. světové války 1914 – 1918 mělo neblahý vliv na činnost sboru, jehož 33 členů bylo povoláno na vojnu, z níž se nevrátili Václav Ozner, František Šrámek, Josef Kajer, František Vondrys, Jindřich Vítovec a Vojtěch Pavlík. Členové sboru museli také konat služby při převozu raněných a rekonvalescentů, kterých Bavorovem projelo 1246. Bylo třeba vykonat mnoho organizační práce, aby se činnost sboru dostala na předválečnou úroveň v protipožární a osvětové práci. Nelze nepřipomenout, že kromě zábavného výboru měl sbor i podpůrný výbor a fond a to až do současnosti. Až do doby sociálního zabezpečení všech našich občanů, poskytoval sbor finanční podpory nejpotřebnějším členům sboru.

Podle provedené statistiky v letech 1918 až 1938, požárů v porovnání s předchozím obdobím ve městě a okolí ubývalo. Neubývala však aktivita i připravenost hasičů a je jistě kladem, že např. v roce 1930 měl sbor v Bavorově 206 členů, z toho 46 činných. Byl to důkaz zájmu občanů o hasiče a chápání jejich významu.

V roce 1931 při příležitosti 50. výročí založení sboru v Bavorově, byl 12. 7. konán župní sjezd spojený s veřejným cvičením na Drahách. Zúčastnilo se ho 21 sborů vodňanské župy a ještě 4 sbory žup sousedních. Předvedeno bylo též cvičení s motorovou stříkačkou. Při této příležitosti byla členům domácího sboru, jejichž členství trvalo 40 – 50 let, předána čestná uznání za jejich obětavou práci.

Období fašistické okupace byla doba příkazů a zásahů, které činnost hasičského sboru omezovaly. Vzhledem k odtržení pohraničí zbylo z prachatické župy jen několik obcí, a proto byla ustavena okresní hasičská jednota č. 67 ve Vodňanech. V roce 1942 byl dán zákaz konání valné hromady, okupanty byly vydány nové cvičné řády a všechny štítky na hasičské výzbroji musely být německo-české.

Dne 15. 12. 1944 byl zatčen velitel sboru František Kovařík na příkaz německé tajné policie a převezen do Písku, kde bylo shromaždiště dalších zatčených hasičů. Všichni byli v poutech převezeni do Klatov. Důvodem byla jejich účast na technickém cvičení v Sušici, které bylo zaměřeno proti Německu. Jmenovaný byl v únoru 1945 převezen z Klatov do Terezína, kde byl až do konce května 1945, protože zde onemocněl tyfem. Po návratu domů a vyléčení opět zastával funkce ve sboru.

Po osvobození vedení hasičského sboru dospělo k názoru, že je nutné uvažovat o nové stříkačce, opravit hasičskou zbrojnici, nakoupit nové uniformy a zdokonalovat výcvik zejména nových a mladých členů. V roce 1956 bylo proto započato s rekonstrukcí hasičské zbrojnice.

75. výročí trvání sboru bylo vzpomenuto na slavnostní schůzi konané v Bavorově dne   9. 6. 1956 a dne 10. 6. 1956 se uskutečnila okresní soutěž o nejzdatnější hasičské družstvo okresu Vodňany, které se zúčastnilo 22 družstev a 16 sborů.

Největšího uspokojení dosáhli hasiči v roce 1975 přidělením nové moderní techniky s možností dopravy 11 osob, kterou byla Avia 30 se stříkačkou PPS – 12. Bavorov se stal hasebním okrskem se 13 sbory. V roce 1975 byl náš sbor s počtem 147 členů největší na okrese Strakonice a zůstal jím dodnes.

V roce 1976 byla provedena akceschopnost 10 požárních sborů v Bavorově a v témže roce se uskutečnila 2 námětová cvičení za účasti 12 sborů našeho obvodu. V roce 1977 se konala obvodová soutěž v Bavorově a v roce 1978 tamtéž námětové cvičení dálkové dopravy vody za součinnosti 12 stříkaček obvodu Bavorov.

Dne 28. 6. 1981 se konaly oslavy 100. výročí založení sboru, kterých se zúčastnilo 13 pozvaných sborů. V předvečer se konala slavnostní schůze v hotelu „Šumava“ a na náměstí byla vystavena historická technika. Dále se uskutečnil průvod městem na koupaliště „Na Drahách“, kde náš sbor předvedl ukázky hašení historickou i soudobou technikou. Večer byla uspořádána taneční zábava.

Oslav 110. výročí založení sboru, které se uskutečnily 22. 6. 1991, se zúčastnilo 5 sborů a družební sbor z rakouského Julbachu. Oslavám předcházela slavnostní členská schůze a druhý den byla vystavena historická i nejmodernější hasební technika na náměstí. Následoval průvod na koupaliště, se zastávkou u pomníku padlých. Na koupališti byly předvedeny ukázky hašení různou technikou a HZS z Vodňan předvedl výsuvný žebřík. Celá slavnostní akce byla zakončena taneční zábavou.

Dne 30. 5. 1992 se 30 hasičů našeho sboru zúčastnilo s Avií a koněspřežkou, v rakouském Julbachu velkolepých oslav 100. výročí založení místního hasičského sboru.

Dne 10. 5. 1996 jsme i připomněli 115 let trvání sboru slavnostní schůzí a následující den relací v městském rozhlase. Po ní na náměstí následovala ukázka hašení hořícího automobilu pomocí RPT, kterou předvedl HZS z Vodňan. Současně byla uspořádána výstava techniky na nádvoří městské radnice a odpoledne se konal obřad pokládání věnců k pomníku padlých v Markově sadu.

V přehledu činnosti sboru nesmíme opomenout naše mladé hasiče, kteří se pravidelně zúčastňují všech okresních soustředění a soutěží ve svých kategoriích. Na těchto akcích nás velice dobře reprezentují a umisťují se vždy na předních místech v okrese.

Kromě toho se každý rok mladí zúčastňují současně s dospělými okrskových soutěží, které střídavě pořádají SDH Bavorov a SDH Krajníčko.

Náš sbor má v současné době 160 členů a je vybaven cisternovými automobilovými stříkačkami Tatra 148 CAS 32 a LIAZ CAS 25, které jsou garážovány v nové hasičské zbojnici v Netolické ulici a dopravní automobil A 31 DA 12, který je garážován ve staré hasičské zbrojnici na Prachatické ulici.

Závěrem je potřeba vzdát hold třem legendám novodobě historie bavorovského hasičského sboru, které se zasloužily o rozvoj požární ochrany nejenom v Bavorově, ale i na okresní a vyšší úrovni, za což jim patří naše upřímné poděkování.

Připomeňme si jejich jména:

Kovařík František – 50 roků člen sboru, 45 r. člen výboru (2 r. jednatel, 15 r. velitel, 20 r. předseda), 5. r. velitel župy, 15 r. člen OV (2 r. předseda OV), 40 r. člen okrsku, + 7. 2. 1981.

Lahodný Josef – 46 roků člen sboru, 38. r. člen výboru a okrsku, 25 r. člen OV, + 23. 5. 1984-

Soukup Jan – 31 roků člen sboru, 30 r. člen výboru (9 r. jednatel, 19 r. místostarosta), 17 r. starosta okrsku, + 10. 12. 1998.

převzato z Almanachu k 120. výročí, autor Ing Josef Sokol